|
|
Studie ještěrky zelené, Lacerta viridis, a ekologicky provázaných druhů plazů v České republice
Chmelař, Jan ; Rehák, Ivan (vedoucí práce) ; Vojar, Jiří (oponent) ; Moravec, Jiří (oponent)
Ještěrka zelená Lacerta viridis (Laurenti, 1768) je v ČR legislativně chráněna jako kriticky ohrožená. Její rozšíření na území Čech je omezeno na malé izolované lokální populace, které se nacházejí za severní hranicí souvislého areálu výskytu druhu a jsou úzce spjaty s velmi specifickými biotopy. Analyzovali jsme distribuci druhů jak v celostátním měřítku, tak v měřítku mikrostanovišť a vytvořili prediktivní model rozšíření druhů. Nejrelevantnějšími faktory ovlivňujícími rozšíření druhu v ČR byly: roční srážky, sklon terénu, průměrná teplota nejteplejšího čtvrtletí a srážky v nejchladnějším čtvrtletí. Na úrovni mikrostanovišť si jedinci vybírali své bezprostřední okolí podle blízkosti vyvýšených kamenů/pařezů, dostupnosti úkrytů a blízkosti keřů. Nebyla preferována místa s vysokým procentem trávy a vysokou vegetací. Dále jsme analyzovali rozšíření vybraných druhů plazů ekologicky propojených s Lacerta viridis a identifikovali jejich preferovaná stanoviště. Pro tyto analýzy jsme vybrali užovku podplamatou, Natrix tessellata, ještěrku obecnou, Lacerta agilis a užovku hladkou, Coronella austriaca. Všechny vytvořené modely jsou kompatibilní s publikovanými daty a jsou použitelné v teorii i praxi ochrany vybraných druhů. Klíčová slova: Squamata, Lacertidae, říční fenomén, druhová ochrana, management...
|
|
| |
|
|
Mechanismy asexuality u plazů
Augstenová, Barbora ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Abramjan, Andran (oponent)
U plazů byly popsány případy asexuálního rozmnožování zejména u skupiny Squamata, ale byli pozorováni i asexuálně se rozmnožující ptáci (Aves). Ke vzniku asexuality došlo u plazů vícekrát, byly nalezeny případy obligátně i fakultativně asexuálních druhů. Většina obligátně asexuálních druhů má svůj původ v jedné nebo několika hybridizačních událostech mezi blízce příbuznými druhy. V rámci čeledi Xantusiidae byly ale objeveny dvě výjimky, u kterých zřejmě ke vzniku asexuality došlo bez hybridizace. Fakultativní partenogeneze se dříve předpokládala pouze u plazů chovaných v zajetí, kde byly samice dlouhodobě odloučeny od samců. Tento předpoklad byl ale později vyvrácen. Většina jedinců vzniklých fakultativní partenogenezí má sníženou životaschopnost, což může být způsobeno nedokonalým mechanismem vzniku partenogenetických potomků. U fakultativně partenogenetických plazů je pravděpodobným mechanismem vzniku diploidních oocytů terminální fúze. U obligátně partenogenetických druhů byl cytologický mechanismus vzniku partenogenetických potomků podrobně popsán pouze u rodu Aspidoscelis. K zachování ploidie buněk během oogeneze v tomto případě dochází díky premeiotickému zdvojení chromozomů. Dalším možným mechanismem obligátně partenogenetických plazů je apomixie. Klíčová slova: Asexualita, partenogeneze,...
|
|
|
Schopnost self-assessmentu a mutual-assessmentu u šupinatých plazů
Čekal, Jakub ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Agonistické interakce v říši zvířat s sebou mohou přinášet různé ztráty (snížení fitness, zvýšený risk predace atd.). Za účelem jejich omezení souboj zpravidla končí ústupem jednoho ze zvířat. Stane se tak po vyhodnocení potenciálních zisků a ztrát v procesu zvaném "assessment". Ten je umožněn různými morfologickými a behaviorálními adaptacemi, které se u mnoha druhů vyvinuli k demonstraci jejich efektivity v boji. Podle informací, které zvířata berou v potaz jej lze rozdělit na self-assessment a mutual-assessment. Při self-assessmentu zvíře jedná pouze na základě znalostí o své zdatnosti a ziscích plynoucích z vyhraného souboje. Během mutual-assessmentu zvířata navíc odhadují zdatnost svého oponenta a podle rozdílu mezi nimi souboj buď eskalují, anebo ustoupí. Má práce se zabývala touto problematikou v rámci řádu šupinatých plazů. U několika vybraných čeledí Squamat byl charakterizovaných typ jejich assessmentu. Zároveň byly vyhodnoceny nejrelevantnější znaky sloužící k určení vítěze a představeny behaviorální modely, jenž assessment popisují. Z použitých literárních zdrojů vyplývá, že nejspolehlivějším prediktorem vítězství těchto čeledí jsou tělesné proporce a převládá u nich mutual-assessment. Klíčová slova: assessment, RHP, agrese, agonistické interakce, Squamata, ritualizace, teorie her
|
|
|
Fylogeneze, diverzifikační dynamika a biogeografie gekonů rodu Hemidactylus
Janák, Vojtěch ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Hemidactylus je druhým nejpočetnějším rodem gekonů, který navíc dobře vystihuje většinu charakteristik této skupiny, jako je téměř celosvětové rozšíření nebo vysoká druhová diverzita. V nedávné době bylo popsáno mnoho nových druhů, jejichž počet se tak zdvojnásobil. Ukazuje se, že ačkoliv v posledních letech úroveň znalostí o tomto rodu výrazně vzrostla, stále existují nevyřešené otázky ohledně vztahů mezi hlavními klady i v rámci menších skupin. Cílem práce je shrnout současné znalosti o fylogenezi a biogeografii rodu a jeho podskupin.
|
|
|
Mechanismy asexuality u plazů
Augstenová, Barbora ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Abramjan, Andran (oponent)
U plazů byly popsány případy asexuálního rozmnožování zejména u skupiny Squamata, ale byli pozorováni i asexuálně se rozmnožující ptáci (Aves). Ke vzniku asexuality došlo u plazů vícekrát, byly nalezeny případy obligátně i fakultativně asexuálních druhů. Většina obligátně asexuálních druhů má svůj původ v jedné nebo několika hybridizačních událostech mezi blízce příbuznými druhy. V rámci čeledi Xantusiidae byly ale objeveny dvě výjimky, u kterých zřejmě ke vzniku asexuality došlo bez hybridizace. Fakultativní partenogeneze se dříve předpokládala pouze u plazů chovaných v zajetí, kde byly samice dlouhodobě odloučeny od samců. Tento předpoklad byl ale později vyvrácen. Většina jedinců vzniklých fakultativní partenogenezí má sníženou životaschopnost, což může být způsobeno nedokonalým mechanismem vzniku partenogenetických potomků. U fakultativně partenogenetických plazů je pravděpodobným mechanismem vzniku diploidních oocytů terminální fúze. U obligátně partenogenetických druhů byl cytologický mechanismus vzniku partenogenetických potomků podrobně popsán pouze u rodu Aspidoscelis. K zachování ploidie buněk během oogeneze v tomto případě dochází díky premeiotickému zdvojení chromozomů. Dalším možným mechanismem obligátně partenogenetických plazů je apomixie. Klíčová slova: Asexualita, partenogeneze,...
|
host ::
RSS.